Pearl Harbor - dnes

Toto byl třetí den, kdy jsme měly půjčené auto a aby nás neomezovala otevírací doba, rozhodly jsme se nejdřív zajet do Pearl Harbor. Po delší chvíli se mi povedlo zaplatit online parkování + musela jsem využít místní sklad (šatnu), protože vstup s batohem byl zakázaný a já nechtěla nechávat doklady v autě. Vstup na toto místo je zdarma, ovšem musíte přes ostrahu. 

Dostanete se na otevřené prostranství, které přiznám mi nedává úplně smysl. Neudělala jsem si předem průzkum a určitě jsme tam neviděly všechno co bylo k vidění. Byla možnost jít do ponorky (to bylo za poplatek 26$) což jsme si řekly, že nám za to nestojí. Prošli jsme muzejní část, která obsahovala detaily, makety, příběhy různých vojáků a mimo jiné i asi 5min film v angličtině o sběhu dění 7.12.1941 v den útoku. Bylo celkem děsivé si to pospojovat všechny události a místo k místu kde právě stojíte. A to se ani nepřihlédlo k faktu, že toto všechno se stalo těsně před Vánoci. 

Samotné místo je velmi tiché a uctivé k těm kteří tu padli. O kus dál je pořád aktivní námořní základna, takže se tu dají pozorovat bitevní lodě a ponorky.

USS Arizona památník 

Na tento památník jsme se dostaly celkem náhodou a já pořád úplně nechápu jak k tomu došlo. Sem jsem se opravdu chtěla podívat a tak jsem se zeptala jedné paní u pokladny ta mě poslala k jakýmsi kioskům, jiná paní mi ukázala jak je použít a které číslo potřebuju u brány a pak mě poslala k dané bráně. Tam se týpek podíval na číslo a řekl jistě pojďte dovnitř. (Nikde jsem nic neplatila ani jsem neplnila kartu apod. Nevím jestli jsem měla ale prošly jsme asi přes tři prohlídky jestli máme lístek a nikde nebyl problém.

Co jsem nečekala byl začátek této cesty. Tím myslím fakt, že nejdřív nás posadily do kinosálu. Jediné co chybělo bylo plátno. A pak to začalo. Jeden z vojáků v uniformě se postavil na podium a začal vyprávět příběh jednoho z vojáků, kteří byli v Pearl Harbor den útoku. Nepovedlo se mi ho dohledat na internetu abych si ověřila, že to co si pamatuju si pamatuju správně a bohužel si nepamatuju jméno vojáka z příběhu. 

Příběh začal vojákem, který měl službu v Pearl Harbor na radiové věži ve chvíli útoku. Popisoval tam, že na věži byl tak blízko útočících letadel, že viděl obličej japonského letce, který ho v dalších letech pronásledoval ve snech. Náš voják z příběhu měl štěstí, byl schopný slézt z věže a dostat se do bezpečí přes všechny překážky vybuchující lodě a útočících letadel. Přežil tento útok i když o něm měl velmi velmi dlouho noční můry. O padesát let později šel na výročí událostí v Pearl Harbor, kam se dostavil i výše zmíněný japonský letec. Japonské zpravodajství v té době bylo silně zcenzurované a proto tento letec vůbec netušil, že Amerika ještě není ve válce. Plnil povinnost ke své zemi a rodině protože si myslel, že jsou ve válce. To že nebyli se dozvěděl o 3roky později. V tento den o padesát let později náš americký voják odpustil japonskému letci. 

Voják který příběh vyprávěl to uměl mnohem lépe než já, tak se omlouvám za případné nesrovnalosti, převyprávěla jsem to nejlíp jak jsem zvládla a jak si pamatuju. Na konci toto příběhu nás vyzval ať popřemýšlíme o tom co nás přivedlo na naši cestu do Pearl Harbor a popřál nám ať to najdeme. Pak nás pustil vedlejšími dveřmi na molo kde jsme nastoupili na loď, která nes odvezla k USS Arizona Memorial (památníku USS Arizona) který se nachází v místě kde je potopená tato loď a tím pádem se tam dá dostat jen po vodě = lodí.

Samotný památník je místo úcty, ticha a klidu pro ty kteří tu odpočívají. Nad vodou jsou vidět asi dva komíny z lodi a pod vodou je vidět celá loď. V jedné části vás vysadí, vyměníte se skupinou co tu byla asi 20min a dostanete se do napůl otevřeného prosvětlené části památníku kde jsou vysvětlivky na které části lodě se tu dá podívat. V poslední nejvzdálenější části je zeď se jménem všech kteří tu padli a jsou tu pochovaní a i těch kteří se tu nechali dodatečně pohřbít. 

Bílé kvádry kterých si můžete všimnout na vodě označují místa, kde byly potopeny lodě v den útoku.