Olympiáda + koncert

Olympiáda v housekeepingu (uklízení)

Všichni říkali, že je to tu velká akce, měla jsem jim to víc věřit. V této olympiádě se účastní všechny hotely, motely a resorty v Banffu a u jezera Louise. Všichni se sjedou do Banffu na stadion, nají se a pak to začne. Přestože mě vybrali do týmu (jako náhradníka) a byla jsem na nácviku, nevěděla jsem co čekat. Tohle jsem tedy rozhodně nečekala. Disciplíny: stlaní postele, vysávání, skládání ručníku, skládání ručníků jako umění, práce s mopem a z mně neznámého důvodu házení diskem ve dvojici, kdy jeden má zavázané oči a druhý chytá disky pomocí zvonu na záchod (byla jsem ujištěna, že ty jsou zbrusu nové a nepoužité).

Bohužel pro vás mám z tohoto zážitku pouze videa, a ty mi sem nejdou nahrát, takže kdo by měl zájem, přihlaste se prosím, a já vám je pošlu separé. Bohužel jsem asi moc rychlá, protože jsem nenašla na Googlu žádné aktuální fotografie, nicméně je to již desátý ročník, kdy tuto zábavu provozují, a tím pádem je možné dohledat předchozí ročníky, které věřím probíhaly dost podobně.

Tady je odkaz na Google obrázky, kde jsou nějaké fotografie, takže si můžete udělat obrázek, jak to asi tak vypadá. Jak to ale ve skutečnosti probíhá, je úplně jiný čaj.

Atmosféra na akci je skoro nepopsatelná. Ano, je to závod, jde o čas - hudba, davové nadšení a podpora fanoušků. Nácvik, příprava a jede se naostro. Musím přiznat, že jsem si to užila mnohem víc, než jsem čekala. Olympiáda jako taková začíná až v 17 hodin, protože pochopitelně musíme nejdřív udělat svoji práci, a pak se můžeme jít bavit. Osobně jsem to zapíchla v 21 hodin ještě před vyhlášením a přiznám se, že do teď nemám nejmenší tušení, kdo vlastně vyhrál. Popravdě jsem ani nenašla někoho, kdo by to věděl. Jde především o to mít spolu fajn čas, a to se víc než povedlo. Škoda, že se to pořádá jen jednou ročně.

Koncert Newsboys

Mám dojem, že jsem se tu už někde zmínila, že jsem si pořídila lístek na koncert skupiny Newsboys. Kdo nezná, ten nezná (nezná ji většina lidí, kterým jsem řekla název). Přiznám se, že jsem se fakt hodně těšila. Koncert se měl konat v Calgary (2 hodiny busem od Banffu), tak jsem si řekla, že to prostě udělám a zarezervovala lístky, ubytko a bus, abych na něco nezapomněla. Jak se postupně blížilo datum, narůstala nervozita, přece jen velké cizí město, večerní akce, noční vracení na hotel a hotel samotný.

Naneštěstí pro mě mi ušel e-mail, který mě informoval o faktu, že se koncert, a jestli jsem to pochopila správně, celé turné po Kanadě ruší skrz nesplnění podmínek z řad organizátorů. Tuto informaci jsem našla až na cestě na stadion. Nevím, jestli mi to prostě spadlo do spamu, nebo co se stalo, každopádně dokud jsem ten email vyloženě nehledala, tak se neobjevil. Tož jsem to otočila zpátky na motel totálně vydeptaná. Možnost zkusit dělat něco jiného mě napadla, nicméně já Calgary fakt nemám v lásce. Na jaře je sice mnohem příjemnější než v zimě, ale můj dojem z něj není o moc lepší a jsem moc ráda, že tam netrávím víc času, než musím. Další den jsem se rozhodla pro terapii nakupováním před návratem a udělala průzkum kanadských obchodů s oblečením, což nebylo zas tak špatné. Byla jsem hodně ráda, když nastal čas odjezdu a já se mohla vrátit do Banffu. Jen co jsem viděla hory, se mi zvedla nálada z bodu mrazu, a tak jsem si po návratu zašla na večeři a ještě si sedla k řece. 

Takže to byl můj neslavný program na volné dny.