Jezero Minnewanka

Na další den volna jsme si připravily program pro hezké počasí, a to piknik u jezera Minnewanka. Jezero se nachází asi 15 minut autem od Banffu. Naštěstí pro nás, kteří tu nevlastníme auto, jede přímý autobus z centra města (asi 30 minut), navíc zadarmo, protože jsme "místní". 

Jen samotná jízda k jezeru je dechberoucí, ať už se jedná o výhledy (a že jich po cestě je dost), tak i příležitostný výhled na místní obyvatelstvo, které se prochází buď po silnici, nebo u silnice, a tím nám dává nečekané překvapení cestou. Ty však nekončí jen u silnice - když jsme vystoupily z autobusu a zamířily k jezeru a piknikovému stolu po 20 metrech jsme narazily na skupinku lidí, jak si fotí kanadskou ovci. (Mně to přijde spíš jako koza, ale budeme věřit Googlu.)

Odtud jsme konečně dorazily k piknikovým stolům. Hodně se mi líbí, že si tu umí přírody vážit, ale i ji využívat. (Na druhou stranu na místě, klidně i v městě, kde si nedávají pozor, jsou fakt špinavá a zanesená odpadky, takže... ). Nicméně tady to bylo jako v pohádce - spousta piknikových stolů, odpadkové kontejnery celkem blízko, stejně jako záchody (když nad tím tak přemýšlím, myslím, že jsem tu ještě neviděla placený záchod, když nepočítám restaurace). 

Takže když jsme si vybraly ideální stůl, začalo se kolem nás procházet dost lidí, protože všechny zpomalily ty ovce na začátku, a to nám dalo výhodu do začátku. Pak začaly hody. Holky předem uvařily klobásy, a tak jsme si připravily hot dogy, nějakou zeleninu a pochopitelně i nějaké dobroty. Muselo to hodně vonět, protože po chvíli kolem nás začala kroužit nenasytná veverka. Kdyby všude nebylo upozornění, že je nesmíme krmit lidským jídlem, tak bych jí zkusila dát kousek okurku. I tak jsme si to užily do sytosti - jídlo, pití, krásný výhled, a tím, že bylo pondělí, lidí bylo dost, ale v únosných mezích.

Jezero Johnson

...je jezero, které jsme minuly cestou k jezeru Minnewanka, a tak jsme se rozhodly to cestou zpátky napravit a chvíli se zastavit i tam. Rozhodně to stálo za to. Lidi u jezera Johnson by se dali rozdělit do tří skupin: a) ti, co mají děti a dovolí jim ráchat se na břehu či v písku u něj; b) ti, co mají děti nebo prostě jen milují vodu a paddle boardy či loďky, a užívali si výhled z prostředku jezera; c) ti, co si sedli na břeh a užívali si výhled na již zmíněné skupiny a) a b).

Otázka, která vám jistě nedá spát je, ke které ze zmíněných skupin se zařadila naše partička? Naše parta se skládala ze čtyř holek (dvě Češky, dvě Taiwanky), zanedlouho spadla pod skupinu a) z prostého důvodu, a to že jedna Češka a jedna Taiwanka zamířily k balvanům u břehu a druhé dvě k lavičce, kde hlídaly boty, zatímco se první podskupinka ráchala ve studené vodě. Teda já do ní nešla a informace jaká voda byla, jsou značně nejasné, protože Češka tvrdila, že je teplá (na druhou stranu mi jednou řekla, že je schopná vlézt do vody, která má 15 °C) a Taiwanka se klepala zimou a tvrdila, že je ledová. Já se dívala jako spokojený rodič a dávala pozor, aby se nic nestalo elektronice. Tak to byl dnešní výlet, dámy a pánové, uvidíme se u dalšího dobrodružství.