Pearl Harbor - historie

Pro to, abych mohla předat aspoň trochu pocit tohoto místa, co představuje a co znamená, je třeba se ponořit trochu do historie, takže v tomto článku se zaměřím čistě na historické události a v dalším pak na to, jak to tam vypadá dnes. 

Pearl Harbor leží na nápad od hlavního města Havaje Honolulu. Proč je tento přístav významný? To je otázka na dlouhé povídání. Pozitivní zpráva je, že jsem si na vás udělala čas. I tak to bude jen hodně okrajové povídání. 

Historie

Druhá světová válka začala 1.9.1939, když Německo napadlo Polsko, (nebudu tu zabíhat do podrobností, nejsem historik, jde mi o to uvést sběh událostí do časových souvislostí). Hodně zjednodušeně - brzy po tom se dostala do křížku s nacistickým Německem celá Evropa, ale USA si drželo neutralitu. Jenže Německo spolu s Itálií a Japonskem vytvořilo dohodu zvanou Pakt tří v roce 1940. V podstatě si rozdělili úkoly, takže Německo s Itálií bojovalo v Evropě proti Velké Británii, Sovětskému svazu a později Spojeným státům. Japonsko na druhou stranu bojovalo v Asii a Pacifiku. 

Všechno toto je pochopitelně hodně zjednodušené a zkrácené pro účely toto článku. Nás konkrétně zajímá jen jedna událost, a to napadení USA Japonskem, a tím pádem vstup USA do druhé světové války.

Havaj spadala pod USA od pádu Havajské monarchie v 1898. Američané měli v Pearl Harbor (přístav na hlavním ostrově Oahu v hlavním městě Honolulu) vojenskou a leteckou základnu s bitevními loděmi, torpédoborci, ponorkami a letadly.

Skoro celý rok 1941 se Japonsko tiše připravovalo na útok na Pearl Harbor. USA v tomto okamžiku ještě pořád nebylo ve válečném stavu. Tento útok byl důvod proč se USA zapojilo do 2. světové války. Tento cíl si vybrali především, aby ochromili USA v Pacifiku, Havaj má strategickou pozici mezi Japonskem a USA. Důvodů bylo pochopitelně víc, ale tento považuji za hlavní.

7.12.1941 ráno

3:42 havajského času USS Condor zachytí něco, co by mohl být periskop ponorky nedaleko vstupu do Pearl Harbor 

6:10 byla vyslána první vlna letadel (skoro 200) z japonské letadlové lodi, která se nacházela přibližně 440 km od Oahu. 

6:45 bitevní lod USS Ward vystřelila jako první na japonskou ponorku. Tyto střely byly první, které vystřelilo USA ve 2. světové válce

6:53 kapitál torpédoborce USS Ward vysílá na základnu Fourteenth Naval District, která je zodpovědná za ochranu Havajských ostrovů. (Vlastně jim řekli: hele lidi, máme problém a je to blízko Pearl Harbor). Vedoucí tohoto zařízení má dojem, že se jedná o ojedinělý incident, který tento torpédoborec měl v klidu zvládnout a rozhodne se nedělat nic, než dostane potvrzení, že je opravdu problém. 

7:02 na Oahu americký operátor zachytí velkou formaci neidentifikovatelných letadel mířících k ostrovu.

7:20 nadřízený výše zmíněného pracovníka špatně vyhodnotí situaci a dojde k závěru, že se jedná o letadla z USA, která měli dorazit později toho dne. 

7:40 první vlna japonských bombardérů dorazí k Oahu.

7:49 první vlna dostane povel k útoku na Pearl Harbor.

7:55 začne organizovaný útok

8:10 bitevní loď USS Arizona vybuchne.

8:17 torpédoborec USS Helm vystřelí a potopí japonskou ponorku, které se nacházela při ústí do přístavu.

8:54 druhá vlna japonských letadel (bylo jich kolem 170) začne druhý útok.

9:30 torpédoborec USS Shaw vybuchne.

10:00 se japonská letadla vrací zpět ke svých letadlovým lodím a následně se vrátí zpět do Japonska.

Shrnutí 

První vlna

- 1. skupina měla za cíl bitevní a letadlové lodě

- 2. skupina měla za cíl Ford Island a Wheeler Field (letecká základna) = tato část plánu částečně selhala

- 3. skupina měla za cíl Ford Island, Hickam Field, Wheeler Field, Barbers Point, Kaneohe (i tato část skupiny částečně selhala)

Druhá vlna

- 1. skupina měla za cíl hangáry a letadla na Kaneohe, Ford Island, Barbers Point a Hickam Field.

- 2. skupina měla za cíl letadlové lodě a křižníky.

- 3 skupina měla za cíl Ford Island, Hickam Field, Wheeler Field, Barbers Point, Kaneohe.

Útok skončil po 90 minutách, 2 008 námořníků bylo zabito a 710 dalších zraněno. 218 vojáků a letců bylo zabito a 364 zraněno. 109 mariňáků bylo zabito a 69 zraněno, 68 civilistů bylo zabito a 35 zraněno. V celkovém součtu přišlo o život 2 402 Američanů a dalších 1 178 bylo zraněno. 18 lodí bylo potopeno nebo vážně poškozeno včetně pěti bitevních lodí. Všichni Američané zabití nebo zranění během útoku byli z právního hlediska ne-bojovníci, protože v době útoku nebyl válečný stav. Z amerických obětí byla skoro polovina způsobena explozí předního zásobníku lodi USS Arizona poté, co ji zasáhl upravený 410mm granát.

Japonci během tohoto útoku přišli o 129 vojáků nebo námořníků, 29 letadel a 5 trpasličích ponorek. 

Američané zvládly proti útok:

- pozemní obrana = v chaosu který následoval během útoku mnoho Američanů vzalo věci do vlastních rukou a i když improvizovaně, tak okamžitě vracely útok. Námořníci a vojáci vzali jakoukoli zbraň měli zrovna v dosahu, včetně samopalů a pistolí a stříleli na nepřátelská letadla.

- letecká obrana = menší množství amerických pilotů bylo schopno se rychle zmobilizovat a dostat se do vzduchu, kde bojovali s japonskými letadly. 

- následky = zatímco počáteční okamžiky byly překvapivé, odpor projevený během útoku  přispěl k tomu, že Japonci nedosáhli úplného vítězství. Útok nakonec podnítil americkou veřejnost a armádu, což vedlo přímo k tomu, že další den USA vyhlásilo válku Japonsku a tím oficiálně vstoupilo do 2. světové války.

USS Arizona

- byla svého času jednou z nejvíce vyzbrojených bitevních lodí amerického námořnictva. Během Pearl Harbor byla bombardována a padla jako první. 

- během útoku na Pearl Harbor bylo zabito 1 177 námořníku na této lodí a víc než 900 jich pořád spočívá vnitru lodi. Protože byli zabiti buď při výbuchu bomb, požáru nebo byli uvězněni uvnitř nepřístupné části vraku, díky těmto událostem pokusy o získání a navrácení ostatků rodinám se stalo velmi těžkým až nebezpečným. Místo tohoto postupu byla loď prohlášena za masový hrob a většina rodin preferuje, aby jejich milovaní odpočívali v pokoji a nerušeni.

- přeživší z USS Arizona, kteří byly přítomni během útoku v Pearl Harbor mají možnost být zpopelněni, mít vojenský pohřeb u památníku USS Arizona a pochováni v urně, kterou převezmou potápěči k uložení do šachty dělové věže. 

Nad lodí USS Arizona je vytvořený památník, který slouží jako připomínka všech, kteří tu padli. 

Obrázky jsem pořídila z přiloženého odkazu, je tam více detailů (v aj) pro ty, kdo mají zájem se dozvědět více.

Tím, že Japonsko je celkem blízko Havajským ostrovům, byla a je na Havaji početná japonská komunita, která se díky tomu dostala do velmi nepříjemné situace. Protože Američani a později i Kanaďani nevěděli, komu můžou z japonských, korejských, italských a taiwanských přistěhovalců a jejich potomků věřit, začali je svážet do internačních táborů. Na Havaji byl jeden z hlavních Honouliuli na Oahu. Podmínky tu byly velmi bídné a americký Kongres se později omluvil vězňům, které tu drželi.

Jedna z velmi mála možností, jak se odtud legitimně dostat, bylo přihlásit se do americké armády, což bylo možné od roku 1943.

Nisei vojáci se přezdívalo japonským Američanům, narozeným v USA, kteří bojovali během 2. světové války. K těm nejvýznamnějším patřily 442. plukový bojový tým a vojenská zpravodajská služba. Přestože jejich rodiny byly neprávem drženy v integračních táborech, přes 20 000 se přihlásilo a vstoupilo do armády, sloužili s vyznamenáním v bojových a zpravodajských rolích, získali tisíce medailí a prokázali svou loajalitu a vlastenectví navzdory zahraničním i domácím předsudkům. Díky jejich statečnosti se jim přezdívá "Go for Broke" (Vsadit vše na jeden hod) a pomohli vydláždit cestu hnutí za občanská práva.

V Pearl Harbor je ukázka z knihy Bridge of Love (Most lásky) od Johna Tsukana - spisovatele, který byl americkým vojákem, než toto všechno propuklo. Toto byla zpráva od otců v internačních táborech synům, kteří odházeli do války.

"Do your best for your country (America). Die if you must. Live if you can, but whatever you do, do not bring haji (shame) to the family. Your country, the honor of your family comes first."

"Dělej to nejlepší pro svou zemi (Ameriku). Zemři pokud musíš. Žij, pokud můžeš, ale cokoliv uděláš, nepřinášej hanbu na svou rodinu. Tvoje země a čest tvé rodiny má přednost."